Zlínská nemocnice školila zdravotníky, jak rozpoznat domácí násilí a sexuální zneužívání

ZLÍN - Štípání, plivání, kopání, údery, škrcení, pálení, údery pěstí, bití předměty, bodání, polévání horkou vodou či kyselinou a podpalování. Jde o druhy fyzického domácího násilí. „Dále můžeme z praxe i judikatury uvést rdoušení, strkání, podrážení nohou, vytrhávání vlasů, zubů a nehtů, fackování, třesení obětí,“ uvedla doktorka Lucie Hrdá, která vedla v KNTB seminář o domácím násilí a sexuálním zneužívání.
Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně ve spolupráci s odbory uspořádala pro své zaměstnance seminář o těchto tématech. Ti se totiž mohou s oběťmi takových násilných činů, ale i s projevy sexuálního, psychického nebo ekonomického násilí setkávat a mohou jim, v případě dobré orientace v problematice, poskytnout účinnou pomoc.
„Domácí násilí a sexuální zneužívání považujeme za rezonující celospolečenské téma. Zdravotníci jsou často jediní, kterým je oběť ochotna se se svým trápením svěřit. Proto považujeme za velmi důležité vědět, jak obětem efektivně pomoci,“ uvedla Martina Hvozdenská, jedna z hlavních iniciátorek akce za odbory a všeobecná sestra na plicním oddělení KNTB.
Lucie Hrdá, která se těmito tématy zabývá dlouhodobě, akcentovala, že jde o velmi aktuální problémy, které ještě více umocňují omezení a opatření, jež souvisí s pandemií onemocnění covid-19. „Podle některých studií vzrostlo domácí násilí za doby takzvané první vlny až o padesát procent. Ze statistik také vyplývá, že v České republice je ročně spácháno až dvanáct tisíc znásilnění, avšak pouhá 3 procenta z nich jsou oznámena,“ upozornila.
„Případy, které končí u soudu, jsou pouze vrcholkem ledovce. U veřejnosti přetrvává přesvědčení, že většinu sexuálních deliktů, tedy sexuálního zneužívání a znásilnění, mají na svědomí deviantní pachatelé (pedofilové, patologičtí sexuální agresoři, sadisté). Většinu sexuálních deliktů ale páchají jedinci, kteří sexuálně deviantní nejsou,“ doplnil onkogynekolog a sexuolog Pavel Havelka, lékař Gynekologicko-porodnického oddělní KNTB s atestací ze sexuologie.
Sexuální delikvence, podobně jako ostatní kriminalita, podle něj není doménou patologických a vyšinutých jedinců. Taktéž představa domácího násilníka nebo člověka schopného znásilnění se často od reality velmi liší. „Tito pachatelé jsou často velmi inteligentní, úspěšní ekonomicky i profesně. Můžeme mezi nimi nalézt právníky, soudce, lékaře či úspěšné podnikatele,“ uvedl Pavel Havelka. 
Oběti domácího násilí a sexuálního zneužívání jsou nucené často vyhledávat pomoc ve zdravotnických zařízeních. Téměř nikdy ale nepřiznají příčiny, kvůli kterým svá zranění utrpěly, ať již z důvodu studu nebo ze strachu z další agrese ze strany pachatelů. Těmi jsou v mnoha případech blízcí lidé či rodinní příslušníci. „Během semináře jsme se proto věnovali i tomu, jak oběti těchto patologických jevů rozeznat, jak s nimi co nejlépe navázat kontakt, jak se v takové situaci zachovata jak jim nabídnout účinnou pomoc bez rizika jejich dalšího ohrožení,“ doplnil Pavel Havelka.
V rámci semináře se účastníci dozvěděli i o zákonech a legislativě, které se domácího násilí a sexuálního zneužívání týkají. „Další informace lze čerpat i z webu www.beztrestu.cz, kde se těmto tématům věnujeme,“ doplnila Lucie Hrdá.  
Vlastimil Langer

Zdroj: Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně

Ilustrační foto: Archiv SNZ