Zlínská krajská nemocnice má nový LERV

ZLÍN - Pod zkratkou LERV se skrývá složitý název - litolapaxie (řecky lithos-kámen, lapaxein-odvést) extrakorporální rázovou vlnou. Jedná se o přístroj k léčbě močových konkrementů, laicky kamenů. Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně ho na oddělení urologie pořídila z evropských dotací za necelých 10 milionů korun.
„Metoda rázové vlny se k rozbíjení močového konkrementu ve zlínské krajské nemocnici používá už 30 let. KNTB je jedinou nemocnicí ve Zlínském kraji, která metodu a přístroj LERV používá. Za tu dobu prošlo pracovištěm na urologii 10 320 pacientů,“ sdělila Dana Lipovská, tisková mluvčí nemocnice.
„Ročně ošetříme v průměru zhruba 200 pacientů, před 20 lety to bylo ročně 400. Snížení počtu má několik příčin. Jednou z nich je preventivní program metabolické ambulance v naší nemocnici. Tam odesíláme pacienty k biochemickému rozboru krve a moči s tím, že jsou jim stanoveny rizikové faktory pro tvorbu nových konkrementů. Při dodržování všech pokynů se jim v lepším případě přestanou nové konkrementy tvořit úplně, anebo se sníží počet recidiv,“ upřesnil vedoucí lékař pracoviště LERV Ivan Anděl. „Druhou okolností je zavedení nových endoskopických metod, tzv. RIRS (Retrograde Intrarenal Surgery). V celkové anestézii lze takto řešit konkrementy v močovodu i v ledvině. Podle britské medicínské databáze NICE však bylo zjištěno, že u správně vybraných konkrementů je LERV na prvním místě v léčebném postupu, a to jak s ohledem na pacienta, tak na ekonomické zatížení zdravotního systému,“ vysvětlil lékař. 
Ještě před zavedením endoskopických metod a rázových vln se lidově řečeno močové kameny operovaly otevřeně, tedy kožním řezem v délce 20 až 30 centimetrů, kdy lékaři vypreparovali močovod nebo ledvinu, kámen se kleštěmi vyjmul a pak se zašil močovod. Následovala doba dočasné pracovní neschopnosti v trvání minimálně šesti týdnů. „Takové operace se u nás v minulosti prováděly dvakrát až třikrát týdně,“ konstatoval Ivan Anděl s tím, že nynější metody jsou daleko šetrnější a s mnohem kratší rekonvalescencí.
„Nový přístroj s elektrickým výbojem v kapalině je modernější verzí toho předchozího. Procedura rozbíjení trvá zhruba hodinu, provádíme ji při tlumení bolesti injekcí. Následně pacienta tři hodiny sledujeme v čekárně litotryptoru nebo na urologickém oddělení,“ řekl Martin Kučera, primář Urologického oddělení Krajské nemocnice T. Bati. Doplnil také, že obecná prevence v případě zdravotních potíží tohoto charakteru je jednoduchá. Pravidelné a dostatečné doplňování tekutin, a to alespoň 200 ml každé dvě hodiny. Polovinu tekutin by měla tvořit čistá kohoutková voda ochucená trochou citronové šťávy. Ideální je však mít mineralogický rozbor konkrementu z metabolické ambulance KNTB. Podle něj je pak doporučení přesnější a účinnější.

Vlastimil Langer
Zdroj a foto: Krajská nemocnice T. Bati ve Zlíně