Srpen patřil k nejdeštivějším a nejchladnějším
„Celkem 179 milimetrů srážek zaznamenala ve druhém prázdninovém měsíci stanice Českého hydrometeorologického ústavu umístěná v areálu valašskomeziříčské hvězdárny,“ uvedl Josef Beneš, mluvčí hvězdárny.
„Byl to třetí nejdeštivější srpen od začátku měření v roce 1957. Pršelo v něm celkem 19 dnů,“ konstatoval odborný pracovník hvězdárny Ladislav Šmelcer.
Rekordmanem množství srpnových srážek je rok 1977 s 244,1 milimetru, naopak v srpnu 1992 to bylo jen 9,8 milimetru. Nejdeštivějším dnem letošního srpna byl ten úvodní – 1. srpna se z oblohy sneslo 36 milimetrů srážek. „Historickým tabulkám pro daný měsíc ale vévodí 4. srpen 1967 – tehdy za jediný den napršelo 71,5 milimetru vody,“ poznamenal Šmelcer.
Druhá polovina prázdnin byla také chladnější. „Průměrná měsíční teplota činila 16,7 °C, přičemž v nejteplejším srpnu 1992 to bylo 22,5 °C a v nejchladnějším srpnu 1976 pouze 14,3 °C,“ připomíná Šmelcer.
Letošní srpnové denní maximum nastalo 15. srpna, kdy se rtuť teploměru vyšplhala na 30,4 °C, nejchladnější byl 26. srpen s denním minimem 7,7 °C. Pro srovnání, 8. srpna 2013 a 9. srpna 2015 dosáhla denní maxima 36,6 °C – je to absolutně nejvyšší hodnota, jakou kdy stanice naměřila. Naproti tomu 24. srpna 1964 se denní minimum přiblížilo bodu mrazu a zastavilo se na 2,7 °C.
Nižším teplotám odpovídají také další naměřené údaje. „Letos v srpnu nastaly jen 2 tropické dny s denními maximy nad 30 °C a 7 letních dnů s nejvyšší denní teplotou nad 25 °C. Přitom v srpnu 1993 jsme zaznamenali 19 tropických a o rok dříve 28 letních dnů,“ uvedl ze statistik Šmelcer a dodal, že ani slunečního svitu jsme si ve druhém prázdninovém měsíci příliš neužili. „Slunce svítilo celkem 170,5 hodiny, zatímco v srpnu 2003 to bylo téměř dvakrát více, přesněji 326,3 hodiny,“ doplnil odborný pracovník hvězdárny.
Vlastimil Langer
Zdroj a foto: Hvězdárna Valašské Meziříčí