Přibližme pohádku k realitě

08.11.2019 21:46

ZLÍN - Kolega a přítel Honza Čada mě svou skoropohádkou jednak mírně rozveselil, ale také evokoval k zamyšlení nad jeho slovy. Ale ještě trochu odbočím.

Když jsem v  těchto dnech převzal „otěže“ administrace těchto našich webových stránek za kolegu Vlastíka Langera, který si „vybírá“ zdravotní dovolenou, tak jsem trochu váhal, jestli se toho mám ujmout. Cítím, že si mnohý aktivní novinář  může říct, do čeho se „ten“ Ruda pouští – to přece žádný novinář nebyl a není … inu, připouštím část pravdy, ale přesto se novinářem cítím, možná s malým N. Kromě převážně technické náplně své dlouholeté práce v rozhlase jsem byl ale v součinnosti  s redaktory zpravodajství neustále „namočen“ do zpravodajštiny , místy také samostatně psal zprávy, byl jsem technickým i hudebním redaktorem, potažmo režisérem při mnoha vysíláních či natáčeních.

Ale zpět k tématu. Vlastimil Langer mě oslovil po logické úvaze, kdy si uvědomil, že není mezi členy našeho klubu žádný potencionální adept, který by ho mohl zastoupit. Většina z nás patří ke starším ročníkům, mnohým je práce s počítačem trochu vzdálená a mladší aktivní novináři jsou pracovně příliš vytíženi. Takže volba padla na mně. Hned ale navážu na Honzu, který má výhrady k náplni našeho webu. Myslím si, jako většina z nás, že prezentovat se tímto způsobem na veřejnosti je v dnešní době nutností. Platí, že kdo nemá svůj web, jako by neexistoval. Ano, je to holá pravda, ale až teď při editaci webu poznávám, jaký obdivuhodný  kus práce Vlastík odvedl a odvádí. Je to vlastně „jeho dítě“, které vypiplal a bylo by hříchem ho vylít tak říkajíc i s vaničkou díky nečinnosti ostatních kolegů, kteří by mohli přispívat. Dovolím si říct, že by to mělo být snad jakousi morální povinností nás členů občas něco napsat - úvahu, postřeh či kritickou poznámku. Vlastností každého novináře je přece záliba v psaní a hraní si s naší krásnou češtinou ne ? Jsou to přece stránky nás všech, jinak budeme dále jenom prezentovat práci jiných - tlumočit či „překlápět“ zprávy tiskových mluvčích všech možných institucí a prakticky dublovat jiná média. Opravdu těch autorských profesních článků je pramálo. Zdá se, že náš web ale navštěvuje hodně čtenářů, těch „lajků“ jsou tisíce, ale my sami jako bychom se nechtěli zviditelnit, a to je škoda. Snažíme se zatím s Vlastíkem aspoň naše stránky udržet v dosavadní podobě, byť za odměnu zcela neúměrnou času, který tomu denně věnujeme. Je v tom asi kousek profesní deformace, fandovství propojeného se zábavou či seberealizací.

Shodl jsem se po diskuzi s Honzou Čadou, že asi jediná cesta ke změně k lepšímu je finanční  motivace. Honorovat jednotlivé příspěvky aspoň symbolickými částkami snad je v našich možnostech a proto tyto řádky dávám na přetřes pro členy výboru SN Zlínského kraje. Může to být pokus vyšlápnout z uzavřeného kruhu.

Rudolf  Maňas