Změna legislativy přesunula hazard do šedé zóny

06.02.2019 17:01

UHERSKÉ HRADIŠTĚ - Nepřiměřené restrikce a doslova hon na „land-based“ v České republice výrazně napomáhají černé zóně. „Vážně tak hrozí, že se zde časem nebude dělit hazard na legální a nelegální, ale bude se jednat výhradně o provoz nelegální,“ uvedla tisková mluvčí Skupiny SYNOT Magda Pekařová.

„Důsledkem nového hazardního zákona u nás přímo kvete černý hazard, a to především formou kvízomatů. Černé herny vznikají jen do pár dnů, nebo dokonce hodin poté, co daná místa opustí legální provozovatelé. Namátkou jsme v minulosti zkontrolovali desítky provozoven napříč celou republikou, v nichž naše společnost musela ukončit svou činnost v souvislosti s prohibičními vyhláškami, nebo legislativou. Ve sto procentech případů se zde hrálo dál, jen nelegálně. Nelegálních strojů bylo v provozovnách vesměs více, než původně legálních,“ konstatoval Petr Mikoška, výkonný ředitel společnosti SYNOT TIP, a.s.

Fakt, že přehnaná regulace loterií má přímý dopad na rozvoj nelegálního trhu, je také jasným závěrem studie renomované mezinárodní auditorské společnosti KPMG. Studie prokázala, že v místech, kde došlo k nepřiměřené regulaci, dochází ke vzniku černých heren a nelegálního herního prostředí. Trh s hazardními hrami obsazuje mafie, neexistují zde tedy žádná pravidla ani bezpečnostní opatření (bezpečnostní kamerový systém, ochrana ohrožených skupin, dětí a mladistvých, možnost kontroly finančních toků a podobně). Výrazně se tak zvyšuje rizikovost hraní. V neposlední řadě stát, města i obce vybírají daleko méně finančních prostředků na daních a dalších odvodech.

„Vítáme razie Celní správy a snažíme se jí být sami nápomocni. Nicméně je to boj s větrnými mlýny. Jedná se o personálně a tedy i finančně velmi nákladné akce. Celní správa sice podle dostupných informací eviduje téměř dva tisíce zabavených strojů, jejich celkový počet je však násobně vyšší a navíc na místa zabavených kvízomatů v mnoha případech putují nové nelegální stroje. Jde tedy jen o pověstnou kapku v moři,“ vysvětlil Mikoška s tím, že odhadovaný měsíční obrat mafie je tak jen při počtu deseti tisíc strojů a jejich průměrné měsíční tržbě 20 tisíc korun přibližně ve výši 200 milionů Kč, tedy téměř 2,5 miliardy ročně. Naproti tomu prokázaný propad příjmů z hazardu v návaznosti na legislativu činí přibližně 3,5 miliardy ročně. A k tomu je ještě třeba přičíst úniky na daních za provoz kvízomatů, které činí bezmála miliardu ročně.

Zatímco tak nelegální mafii řemeslo kvete, legální provozovatelé musí propouštět zaměstnance a menším firmám hrozí zánik. Zkušenosti z mnoha zemí přitom jednoznačně prokazují, že v případě přehnaných regulací trh s hazardními hrami vždy obsadí mafie. Lidé hrát nepřestanou a tam, kde je poptávka, se vždy objeví nabídka. Současná situace v ČR před několika lety vůbec nebyla známa. Přišla až spolu s novelou zákona, která nepřiměřeně a především nesmyslně zredukovala legální trh. Nelegálům tak výrazně rostou tržby a stoupla trestná činnost, o které nikdo nechce hovořit. 

„O nemožnosti zlikvidovat nelegální trh svědčí fakt, že Česká republika s tímto nešvarem bojuje již od roku 2011. Politici se tehdy mylně domnívali, že s kvízomaty velice rychle a rázně ‚zatočí‘ – dosud se jim to ale nepodařilo a situace je čím dál horší. Stát, města, obce, celní správa, policie ani justice si s nelegálním hazardem nedokáží poradit. Regulace hazardu je v České republice nastavena bez znalosti herního prostředí a bohužel způsobuje výše popsané jevy. Při správně nastavené míře regulace a komunikaci se zástupci tohoto prostředí při tvorbě zákona by k podobnému jevu nikdy nedošlo,“ dodal Petr Mikoška.

V rámci boje s nelegálním hazardem vede k možnému úspěchu jediná cesta – nastavení správné legislativy a rozumná regulace.  Zájemci o hru musí mít dostatečnou možnost využít legální herní nabídky. Kromě toho je třeba v zákoně jasně definovat, co je to legální hazard a co naopak není. Jedině tím se dá zabránit rozmachu nelegálního hraní.

„Herní byznys je legálním druhem podnikání. Je třeba mít na zřeteli také situaci provozovatelů, kteří zaměstnávají stovky až tisíce osob a generují zisky veřejným rozpočtům. V případě utlumení jejich činnosti půjdou veškeré tyto prostředky do kapes mafiím v rámci nelegálního provozu,“ uzavřel Mikoška.

Vlastimil Langer

Zdroj: Tisková zpráva Skupiny SYNOT

Ilustrační foto: SYNOT