Objevte Hostýnské vrchy s elegantní kráskou na Kelčském Javorníku

06.06.2020 20:28

Sbírejte inspiraci pro návštěvu míst, která byste chtěli poznat. Budeme rádi, když si za našich tipů na výlety sestavíte vlastní Cestovatelský deník k objevování Východní Moravy.

Do Cestovatelského deníku každého cestovatele a objevitele rozhodně patří Hostýnské vrchy.   Je to lokalita zejména pro ty, kteří mají rádi čistou přírodu a uvítají zpomalení hektického tempa „moderního“ života.

Najděte si na mapě Holešov, Bystřici pod Hostýnem, Valašské Meziříčí, Vsetín a Slušovice. Spojte tyto body do pětiúhelníku a získáte jasnou představu o poloze Hostýnských vrchů. Je to pohoří nevelké, ale nabízí řadu různorodých zážitků, proto patří do Cestovatelského deníku. Je to lokalita pro ty, kteří se rádi toulají přírodou a obdivují její pestrost. Říká se, že zdejší povětří je stejně čisté, jako horský vzduch v Tatrách nebo v Alpách. Horské louky střídané hustými lesy, studánky s vodou, kterou můžete bez obav pít, desítky kilometrů turistických tras přímo vybízejí k návštěvě. V minulosti zde sídlili Keltové, stávaly zde hrady, přebývali poustevníci, v milířích se pálilo dřevěné uhlí.

Začněme nejznámějším místem pohoří, horou Hostýnem (735 m n. m.). Tyčí se nad Moravskou bránou jako maják Moravy. Jeho dominantou je zdaleka viditelná barokní bazilika Nanebevzetí Panny Marie obklopená poutním areálem. Svatý Hostýn, jak se poutní místo jmenuje, je snad nejvíce navštěvovaným poutním místem v ČR, poutníci, návštěvníci a turisté sem proudí celoročně. Najdete zde dvě křížové cesty, ubytování pro poutníky i turisty, restaurace, Vodní kapli s pramenem vody.  V roce 1897 sem vážil cestu i císař František Josef I. k zahájení stavby kamenné rozhledny, která nese jeho jméno. Na Hostýn můžete vystoupat pěšky či na kole z Bystřice pod Hostýnem, Chvalčova nebo Rusavy, kdo chce šetřit síly, pojede z Bystřice pod Hostýnem autobusem. Hostýn je nejen poutním místem, ale začátkem (nebo koncem) krásné hřebenové trasy zvané Hostýnská magistrála. Již názvy míst, kterými hřebenovka prochází– Bukovina, Skalný, U tří kamenů, Holý vrch, Troják, Maruška, Bludný, Čečetkov, Lázy - lákají k výšlapu pěšky či na kole, v zimě pak na běžkách. Trasa z Hostýna do Valašského Meziříčí má délku 31 km, většina pěších turistů končí po 20 km v Lázech, odkud jede autobus (ze zastávky Loučka – Lázy) do Valašského Meziříčí. Cykloturisté zvládnou hřebenovku i sjezd do údolí bez větších problémů, tras je k dispozici několik.

Přímo na hřebeni, prakticky v centru Hostýnských vrchů, leží sedlo a současně turistická lokalita Troják. Název je odvozen od historických hranic katastrů, dnes se zde dotýkají hranice okresů Vsetínského, Zlínského a Kroměřížského. Turisté zde najdou nejen zázemí v podobě ubytování a stravování, ale také sem jezdí autobusy, je zde možnost parkování pro motoristy. Je to odtud kousek k malebné rozhledně Maruška či k prameni říčky Dřevnice, která zásobuje vodou velkou část Zlína.

Hostýn dal sice „svým“ horám jméno, ale není zdaleka nejvyšším bodem pohoří. Tím je o 130 metrů vyšší Kelčský Javorník (865 m n. m.). Na jeho vrcholu stojí rozhledna, kterou musíte vidět. A hlavně si vychutnat výhled, který nabízí. Rozhledna samotná je elegantní kráska ze zinkované oceli a ušlechtilého modřínového dřeva. Má výšku 35 metrů, až nahoru vede 156 schodů. Nelitujte námahy, je na co se dívat. Na severu Oderské vrchy, při dobré viditelnosti Jeseníky, severovýchodním směrem odhalíte průmyslové Ostravsko, na jihovýchodě masiv Moravskoslezských Beskyd. Jižní směr nabízí pohled na Vizovické vrchy a na horizontu pak na Bílé Karpaty. Západní směry patří „buchlovským“ horám, tj. pohoří Chřiby a také Drahanské vrchovině. V Moravské bráně takřka pod rozhlednou uvidíte desítky měst a obcí.  Jak se na rozhlednu dostat? Autem to nejde, je potřeba jít pěšky nebo jet na horském kole či v zimě na běžkách. Výchozími body jsou okolní obce: Bystřice pod Hostýnem, Chvalčov, Loukov, Podhradní Lhota, Rajnochovice. Nejsnáze to jde ze sedla a rekreační lokality Tesák, ležící na silnici vedoucí z Bystřice p. Hostýnem do Vsetína. Na výstup a návrat si naplánujte minimálně 5 hodin času. Ale rozhodně to nebude čas ztracený.

Rozhledna stojí na katastru obce Rajnochovice. To je jedno z turistických center Hostýnských vrchů. V minulosti se zde vyráběla keramika, zpracovávalo dřevo, stávaly zde proslulé hamry k výrobě železa. Svou stopu zde zanechal i věhlasný císařský architekt Giovanni Pietro Tencalla, jehož podpis je nejen na Květné zahradě v Kroměříži, ale i na barokním kostele Narození Panny Marie a sv. Anny v Rajnochovicích. Velkolepému chrámu se říká „valašská katedrála“. Historii těžby a zpracování dřeva dokumentuje Rajnochovická lesní železnice, na vodních tocích říček Juhyně a Rosošenky jsou dodnes k vidění vodní klauzy užívané ke splavování dřeva. V Rajnochovicích naleznete dobré turistické zázemí – ubytování, restaurace i možnost vyjížděk na koních.  

Významným turistickým centrem Hostýnských vrchů je obec Rusava. K jejímu vzniku přispěla potřeba přesídlení odbojných Valachů ze Vsetínska v polovině 17. století. Valaši s sebou přinesli své schopnosti a tradice, mnohé se udržují dodnes a díky tomu se Rusava považuje za nejzápadnější výběžek Valašska. Historii obce zachycuje místní muzeum. V Rusavě najdete řadu možností k ubytování a stravování. Osvěžení v letních dnech poskytne moderní koupaliště s vyhřívanou vodou. Trasy pro pěší turisty a cykloturisty vedou jak na hlavní hřeben, tak do západní části pohoří, kde leží např. zříceniny hradů Křídlo či Lukova.

Hostýnské vrchy jsou dostupné! To je velmi dobrá zpráva pro potenciální návštěvníky. Z dálnice D1 od křížení v Hulíně je to např. do Rusavy pouhých 19 km. Ze severu a východu vedou železniční tratě s křižovatkou ve Valašském Meziříčí. Skvělými výchozími místy jsou Holešov, Bystřice p. Hostýnem, Valašské Meziříčí, Vsetín, Zlín. Z těchto měst jezdí do Hostýnských vrchů veřejná autobusová doprava, jsou zde turistická informační centra, vybavená mapami, průvodci a vždy ochotná poskytnout radu a doporučení.  

Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o.p.s.

Ilustrační fotografie jsou z archivu CCRVM