Kroměříž odhalí další kameny zmizelých, připomenou rodinu lékaře Löffa

20.11.2020 12:32

KROMĚŘÍŽ - Kroměřížská radnice připravuje odhalení dalších šesti takzvaných kamenů zmizelých, které připomínají tragické osudy Židů za druhé světové války. „Do chodníku vsazené dlažební kostky s mosazným povrchem uctí tentokráte památku lékaře Alfréda Löffa a jeho rodiny, která zahynula v nacistických koncentračních táborech. Löffovi bydleli ve Vodní ulici v domě číslo popisné 59, před který budou kameny ještě do konce listopadu instalovány,“ sdělil tiskový mluvčí kroměřížské radnice Jan Vondrášek.
„Na naši historii bychom neměli zapomínat. Zvláště, když její součástí jsou pohnuté osudy lidí, kteří s našimi předky bydleli v Kroměříži a vinou nacistických vrahů se ze dne na den ze světa ztratili,“ poznamenal starosta Jaroslav Němec.
Po instalaci dlažebních kostek připomínajících lékaře Alfréda Löffa, jeho otce Hermana, bratry Bedřicha a Ottu a jejich manželky Irenu a Ernu bude mít Kroměříž ve svých ulicích již 15 kamenů zmizelých.
Radnice loni odhalila čtyři kameny zmizelých, které připomínají osudy lékaře Felixe Pressera a jeho rodiny. Bydleli v Kollárově ulici, kam byly kameny instalovány. Od roku 2017 jsou v Moravcově ulici čtyři kameny zmizelých, které připomínají Joachima Astela, posledního rabína ve městě, a jeho rodinu. Žili v prvním patře někdejší židovské radnice. První kámen zmizelých byl v Kroměříži instalován už v roce 2014. Ve Vodní ulici připomíná Emila Branda, bývalého majitele kavárny v rohové budově, na jejímž místě byla v roce 1930 postavena nová prodejna firmy Baťa. Brand poté žil ve vedlejším domě, před nímž je umístěn kámen s jeho jménem a údaji o narození a úmrtí.
Židé žili v Kroměříži už od počátku 14. století. Na konci 19. století jich zde bylo na 800, v roce 1930 se ale k judaismu hlásily už jen necelé čtyři stovky obyvatel města. Židé obývali zejména dnešní Moravcovu a Tylovu ulici, jednalo se o uzavřené ghetto s asi 40 domy. Komunita byla zničena v roce 1942, kdy nacisté vyhodili do vzduchu i synagogu, jež stála na místě dnešního kulturního domu. Po druhé světové válce, kterou nepřežilo 268 židovských obyvatel Kroměříže, byla komunita obnovena, ale později pro nízký počet členů změněna na sbor věřících. I ten ale po roce 1980 zanikl.
„Tradici pokládání kamenů zmizelých před domy, ve kterých žily oběti holocaustu, založil v roce 1992 německý umělec Gunter Demnig. Jím navržené a do dlažby pokládané kameny jsou známy pod německým názvem Stolpersteine - obrazně řečeno kameny, o které se má zakopnout. Po Evropě jsou jich už desítky tisíc. Kameny mají ukázat, že oběti holocaustu nebyly jen bezejmenná masa, ale že jsou za nimi konkrétní lidé. V Kroměříži město na jejich instalaci spolupracuje se Státním okresním archivem,“ vysvětlil Jan Vondrášek.

Vlastimil Langer

Zdroj a foto: Měú Kroměříž