Držitel medailí z mistrovství světa je chirurgem v Uherskohradišťské nemocnici

21.07.2018 08:24

UHERSKÉ HRADIŠTĚ - Lékař Jan Bialek pracuje na Chirurgickém oddělení Uherskohradišťské nemocnice jeden a půl roku. Jeho velkým koníčkem je fotbal, kterému se věnuje od dětství. „V roce 2015 se stal dokonce členem Českého národního fotbalového týmu lékařů. A společně s ním získává další cenné kovy, letos stříbro z Mistrovství světa v Praze,“ informoval tiskový mluvčí nemocnice Egon Havrlant.

 „Poprvé jsem v reprezentaci nastoupil v roce 2015, bylo to v Los Angeles. Tehdy jsme vybojovali zlato, které se nám o rok později podařilo obhájit v Barceloně. No a v roce 2017 jsme vyhráli i šampionát v Rakousku,“ popsal velmi úspěšný vstup do lékařské fotbalové reprezentace mladý chirurg. Nechyběl ani na letošním šampionátu, který se konal v Praze a na kterém byla naše reprezentace opět úspěšná. Probojovala se až do finále, kde ale tentokrát nepřešla přes Velkou Británii. Byly z toho stříbrné medaile.
„Kvalita týmů se neustále zvyšuje a oni byli tentokrát prostě lepší. Nás to ani tak moc nemrzelo, věděli jsme, že to musí jednou přijít. A pořád je lepší prohrát až ve finále, než někde v průběhu kvalifikace,“ hodnotil letošní výsledek Jan Bialek. Konkurence přitom byla docela nabitá, šampionátu se účastnili hráči z dvaadvaceti zemí světa.

Lékařská reprezentace i celý šampionát mají svá specifika. Především jde o složení týmů, jejichž členové musí být skutečně pouze z řad lékařů. To si organizátoři ověřují například vyžadováním diplomů. A když je někdo podezřele dobrý, může jej soupeř prozkoušet třeba přímo na hřišti. „Mně se to stalo už dvakrát, v Americe a v Rakousku. Probíhá to tak, že se zeptají na obor a pak dají třeba poznávat nějaké obrázky, které bych měl v rámci své specializace určit. Jde o základní znalost, laik ale neodpoví,“ doplnil Jan Bialek. V letošním roce kvůli tomu kontumačně prohrály týmy z Uzbekistánu nebo Ruska, jejich hráči totiž neprokázali ani základní anatomické znalosti.

Součástí setkání je i odborný kongres medicíny a sportu, na kterém si doktoři během dopoledních hodin vyměňují zkušenosti a vzájemně se informují o zajímavých případech ze své praxe. „Na to, že je Uherskohradišťská nemocnice docela malá, nemusím se za svou práci nikde stydět. Úroveň je tady zcela srovnatelná s ostatními vyspělými západními zeměmi,“ hodnotil situaci mladý chirurg.
„Je fajn, že se takhle potkáváme. Panuje přátelská atmosféra, hrajeme sice naplno, ale nikdy nezapomínáme na to, že jsme doktoři. A v žádném případě to neděláme pro peníze, odvážíme si domů jen poháry a medaile. Děláme to opravdu pro radost,“ dodal Bialek. Jeho slova potvrzuje také to, že si na celý šampionát musí vybírat dovolenou, stejně jako na soustředění reprezentace, která se konají asi šestkrát do roka. I díky tomu se ale podívá do zajímavých destinací, příští rok třeba do mexického Cancúnu.

Vlastimil Langer
Foto: Archiv Jana Bialka