Dozorčí rada teplárenské společnosti zadala studii čím nahradit uhlí v teplárně Mařatice

21.05.2020 08:27

UHERSKÉ HRADIŠTĚ - Další důležitý krok na cestě k rozhodnutí, jaká technologie nahradí spalování uhlí v teplárně Mařatice, přijala 18. března dozorčí rada teplárenské společnosti CTZ s.r.o., jejímiž vlastníky jsou MVV Energie CZ a.s. a město Uherské Hradiště.

„Ze tří nabídek vybrala zpracovatele studie, který posoudí, jaké palivo nebo palivový mix bude v budoucích desetiletích teplárna využívat k výrobě tepla a elektřiny. Volba padla na Vysoké učení technické v Brně. O úzké spolupráci na výběru nového palivového mixu pro teplárnu se zástupci města a MVV shodli již v loňském roce a memorandum o společném postupu schválilo zastupitelstvo města 16. prosince,“ informoval tiskový mluvčí hradišťské radnice Jan Pášma.

V zadání komplexní studie jsou specifikovány čtyři konkrétní varianty technologických řešení a zpracovatel má možnost doplnit a posoudit i další možnosti, které bude považovat za vhodné. „Jde o velkou investici v řádu stovek milionů korun a pro město je to příležitost, jak zabít několik much jednou ranou. Nechceme jen ukončit problémy s prašností skládky uhlí, chceme vědět, zda nová teplárna může pomoci s likvidací komunálních odpadů nebo kalů z čistírny odpadních vod,“ řekl starosta města Uherské Hradiště Stanislav Blaha.  

První posuzovanou variantou je jednoduchá náhrada kotlů na spalování hnědého uhlí moderními nízkoemisními kotli na zemní plyn. Druhou variantou je kombinace těchto plynových kotlů a kogeneračních jednotek, které kromě tepla vyrábějí i elektrickou energii. Třetí možnost bere jako základ variantu druhou a doplňuje ji o zařízení na energetické využití komunálního odpadu, tzv. ZEVO. Poslední, čtvrtou variantou je výstavba kotelny na spalování biomasy a kalů z čistírny odpadních vod.
„Výběr dalších variant je na zpracovateli studie, ale je pravděpodobné, že mezi nimi nebude chybět výstavba stanice na výrobu bioplynu, kde by byl likvidován i biologicky rozložitelný komunální odpad, a bioplyn by byl spalován v plynových kotlích a kogeneračních jednotkách,“  poznamenal mluvčí.

Zásadní jsou kritéria, podle kterých budou jednotlivé technologické varianty posuzovány. Jsou to: ekonomická výhodnost; vliv na životní prostředí; lokální dostupnost zvažovaných paliv; vliv na stabilizaci ceny tepla; vliv na dopravní zatížení jak v lokalitě Mařatice, tak v celém městě; soulad s koncepcí města a kraje v odpadovém hospodářství, včetně vlivu na poplatky za likvidaci komunálního odpadu.

„Od zpracovatele studie očekáváme i rozhodnutí, jakou váhu by jednotlivá kritéria měla mít, a tím pádem i doporučení, která z variant je nejlepší,“ říká starosta Blaha, ale dodává: „To ovšem neznamená, že se zříkáme odpovědnosti. Svět není černobílý, takže výsledkem nejspíše nebude jedna skvělá varianta a ostatní jednoznačně špatné. Nakonec budeme spolu s MVV muset vybrat jednu z dobrých variant a sladit možná i protichůdné zájmy různých stran.“

Náročnost budoucího rozhodnutí si uvědomuje i Kamil Ondra, jednatel společnosti CTZ. „Máme v plánu ukázat zastupitelům města reálná zařízení, která již posuzované technologie využívají. Můžeme je vzít do Vsetína, kde máme nejmodernější kotle a kogenerační jednotky na zemní plyn, do Pelhřimova, kde v teplárně spalujeme biomasu, či do liberecké spalovny TERMIZO, kde jako palivo používáme vytříděný komunální odpad. Ve výhledu máme i zařízení jiných firem, která ve skupině MVV nemáme, nebo která budou pro srovnání zajímavá. To se týká například ZEVO nebo bioplynové stanice,“ dodalo Ondra.

Vlastimil Langer

Zdroj a foto: MěÚ Uherské Hradiště