Aplaus – Cena ředitele letos poputuje k dramaturgyni Janě Kafkové

13.09.2019 15:21

ZLÍN - Cenu ředitele letos z rukou principála Městského divadla Zlín Petra Michálka převezme dramaturgyně Jana Kafková. Slavnostní Galavečer se uskuteční v sobotu 14. září v 19.00 ve Velkém sále. Zároveň bude vyhlášena i nejlepší inscenace uplynulé sezóny a nejoblíbenější herci.
Jana Kafková tvořila zásadní dramaturgický pilíř v moderních dějinách zlínského divadla. „Nevím, jestli to bylo tím, že původně vystudovala herectví, ale její dramaturgie vždy myslela především na diváka, aniž by přitom jakkoli ztrácela originalitu, snahu hledat, vydávat se na rozcestí. Jana je dramaturg, který prostě nemyslí hlavně na sebe sama, na své osobní ambice. Měl jsem možnost to poznat na vlastní kůži, když jsem coby student pátého ročníku nastupoval v tomto divadle na pozici dramaturga právě po jejím boku. Jana byla fantastický průvodce a přítel. Jsem šťastný, že tomu tak je dodnes,“ řekl ředitel Městského divadla Zlín Petr Michálek.
V minulých letech z jeho rukou převzali Cenu ředitele například herci Stanislav Valla, Ivan Kalina, pedagog Miroslav Urubek nebo tajemnice uměleckého souboru Eva Kalendová.

Jana Kafková - medailonek

Narodila se 15. května 1959 v Praze. Po absolvování základní jazykové školy vystudovala Gymnázium Jana Nerudy, kde byla členkou divadelního souboru, v rámci Prahy tehdy velmi uznávaného. Následně pracovala rok ve Filmovém studiu Barrandov coby sekretářka produkce. Úspěšným vykonáním talentových zkoušek na obor činoherní herectví na JAMU v Brně.

Po absolutoriu JAMU v r. 1979 nastoupila jako herečka do Slováckého divadla v Uherském Hradišti, poté přešla do HaDivadla, sídlícího tehdy v Prostějově.

V roce 1985 získala herecké angažmá v tehdejším Divadle pracujících v Gottwaldově, kde v souboru působil i její manžel Rostislav Marek. Současně vykonávala činnost lektorky dramaturgie. Ztvárnila tady 19 rolí. V roce 1992 jí byl uměleckým šéfem Josefem Morávkem nabídnut post dramaturgyně divadla, který přijala a působila na něm až do roku 2009, kdy jí nenadálá zdravotní komplikace znemožnila v divadle zůstat na plný úvazek. Její úzká spolupráce s MDZ však trvá dodnes, vykonává funkci dramaturgyně jako host.

Jana Kafková spolupracovala s řadou významných a osobitých režisérů, např. s J. A. Pitínským (Osm a půl a půl, Její pastorkyňa a další), Josefem Morávkem (Sex noci svatojánské, Zelenavý ptáček a další), Oto Ševčíkem (Amadeus, Byl to skřivan), Alešem Bergmanem (Čarodějka, Luční harfa, Proradné lásky), Věrou Herajtovou (Probouzení, Krvavá svatba), s Petrem Veselým (Hamlet, Obraz, Hrobka s vyhlídkou a další), Pavlem Šimákem (Hráči, Naši furianti, Zkrocení zlé ženy) a dalšími.

Nejintenzivněji spolupracovala s režisérem Ivanem Balaďou (Zajíc, Zajíc, Tartuffe, Parvenu aneb Kde maso tam psi, Othello, Tanec smrti, Lakomec, Revizor, Něco za něco, Tanec na konci léta a další). S ním vytvořila i pohostinsky inscenaci V hodině rysa v divadle Aréna v Bratislavě. Velmi často spolupracovala také s Dodo Gombárem (Mistr a Markétka, Šumař na střeše, Faust, Merlin a další), Martinem Františákem (Maryša, Ďáblice), Zojou Mikotovou (Calandriáda, Největší z pierotů), Jakubem Nvotou (Dekameron, Romance pro křídlovku) a Hanou Mikoláškovou (Muž z kraje la Mancha, Charleyova teta).

Zabrousila i do profese režisérské, když režijně připravila se svým manželem monodrama Kontrabas, které bylo uvedeno na festivalu divadla jednoho herce v polské Vratislavi.

Jana Kafková se věnuje i tvorbě pro děti, kromě řady dramaturgické spolupráce např. se Zojou Mikotovou (O pejskovi a kočičce, Budulínek, Ježíškova košilka) a Vlastimilem Peškou (Perníková chaloupka) vytvořila dramatizaci úspěšné pohádky Opice Žofka. Je také autorkou dětských projektů pro zlínskou Filharmonii Bohuslava Martinů Ztracený Mikuláš, Otec Příroda a synové a Lenka v říši hudby.

Své zkušenosti a lásku k divadlu předává Jana Kafková dál studentům herectví na ZSVOŠU.

Celkem je v MDZ podepsána jako dramaturgyně pod úctyhodnými 97 inscenacemi.

Veronika Jurčová

Foto: MDZ