Magistrát zastavil likvidaci reliéfu na rekonstruované budově

31.10.2016 16:29

ZLÍN – Odstraňováním pískovcového reliéfu z jedné z budov na třídě T. Bati se zabývá správní orgán památkové péče magistrátu. „Práce na budově, které začaly neočekávaně ve státní svátek 28. října, jsou nyní zastaveny a společně s investorem se hledá způsob, jak reliéf z objektu sejmout bez jeho dalšího poškození,“ sdělil tiskovým mluvčí zlínského magistrátu Zdeněk Dvořák.
Ve stavebním povolení z roku 2008 má investor výslovně formulovanou podmínku, že v případě rekonstrukce budovy musí reliéf šetrně sejmout a uplatnit jej v interiéru budovy. „Těžká technika reliéf poničila. Naštěstí nás na tento postup upozornili občané, takže městská policie přivolala na místo památkový úřad, který práce okamžitě zastavil. Nyní už koná státní správa. Musím přiznat, že jsem z tohoto způsobu jednání investora velmi rozčarovaný,“ prohlásil primátor Miroslav Adámek. Dodal, že na to, aby odstraňování reliéfu nepokračovalo a zejména se neztrácely již odlomené úštěpky, dohlíželi strážníci i prostřednictvím kamerového systému.
Památková péče bude nyní zkoumat, zda byl spáchán přestupek či správní delikt proti památkovému zákonu. „V případě, že se vinu podaří prokázat, lze uložit sankci až ve výši dva miliony korun. Prozatím jsme se ve shodě s investorem zaměřili na zastavení práce a nalezení šetrného postupu pro sejmutí reliéfu, ke kterému přizveme Národní památkový ústav,“ uvedla Kateřina Pešatová, vedoucí Odboru kultury a památkové péče magistrátu.
Souhlas s šetrnou demontáží plastiky vydala památková péče již v roce 2007. Současně investor přijal podmínku, že reliéf umístí v interiéru objektu. Osoba investora se však od roku 2007 změnila a současné stavební práce objednává Moravský peněžní ústav. „Závazky jsou však platné i pro něj,“ upozornila Kateřina Pešatová.
Na rekonstrukci budovy se zaměří i Odbor stavebních a dopravních řízení magistrátu. „Provedeme kontrolní prohlídku za účelem zjištění, zda jsou stavební práce prováděny v souladu se schválenou projektovou dokumentací,“ potvrdila Helena Stündlová vedoucí oddělení stavebně správního řízení.
Jedním z občanů, který na nešetrné odstraňování pískovcového reliéfu upozornil, byl architekt Pavel Míček. „Nevěřil jsem vlastním očím. Dělníci jej pomocí těžké techniky rozbíjeli na kusy a bagrem odklízeli do přistavených kontejnerů na stavební suť,“ popsal celou situaci.
Poškozování reliéfu důrazně odmítlo i Oddělení urbanismu a architektů magistrátu. „Předpokládám, že odstraňování bylo provedeno i v rozporu s požadavky památkové péče a především, pochybuji, že byla řešena autorská práva. Doufám, že se tomuto barbarskému počínání podaří zamezit a že to nebude návod pro jiné investory, jak likvidovat další umělecká díla v našem městě,“ uvedla vedoucí oddělení Dagmar Nová.
Pískovcový reliéf vznikl zřejmě v roce 1956, znázorňuje jednotu dělníků, rolníků a pracující inteligence. Autorem je Josef Kaplický, který se proslavil svými vitrážemi, nástěnnými malbami a návrhy gobelínů. Zabýval se také užitou grafikou, mozaikou a plastikou. Je otcem architekta Jana Kaplického. „Dílo je dokumentem doby svého vzniku. Primárně každému investorovi vysvětlujeme hodnotu uměleckých realizací v architektuře a motivujeme jej k zachování umění v prostorech, kterým byly určeny,“ uzavřela Kateřina Pešatová.
Vlastimil Langer
Foto: www.zlin.eu