Jiří Jilík uvede besedu o novináři a spisovateli Janu Jančovi

VLČNOV - Jan Janča, dnes již zapomenutý, začínal svoji novinářskou dráhu koncem 80. let minulého století jako spolupracovník nejpopulárnějšího moravského listu Našinec. V roce 1892 ho získal pro redigování uherskohradišťských Slováckých novin jejich majitel a vydavatel, lékárník Josef Stancl. Janča nespokojený se staročeskou linií listu však o rok později založil vlastní noviny Slovač.
V roce 1895 však moravskou žurnalistickou scénu opouští a s rodinou se stěhuje do Vídně, kde až do první světové války vydává Vídeňský deník, české noviny pro početné české obyvatelstvo rakouské části monarchie. Odhaduje se, že na přelomu 19. a 20. století žilo a pracovalo v Dolním Rakousku na čtyři sta tisíc Čechů a Moravanů, desetitisíce zvláště ve Vídni, kde tito lidé tvořili nižší sociální vrstvu, nerovnoprávnou s německy mluvícími Rakušany. Janča se stal jedním z jejich mluvčích a bojoval za práva české menšiny, zejména za české školství a jazykovou rovnoprávnost.
Za světové války se vrátil do vlasti a po vzniku ČSR působil v olomouckých listech Selské listy a Hlasy republiky, následně v brněnské Svobodě a naposledy v deníku Ruch, v němž burcoval za mravní obrodu společnosti.
Jan Janča byl významným činovníkem Syndikátu čsl. novinářů, Klubu žurnalistů v Brně a Moravského kola spisovatelů. Během svého života vydával a redigoval postupně dvanáctery noviny, jeho literární příspěvky nalezneme na stránkách vice než deseti dalších prestižních literárních časopisů, jako byla Zlatá Praha, Vesna, Niva, Lumír aj., a kromě toho v šesti knižních souborech povídek a ve dvou románech.
Vlčnovský rodák Janča, „nestor brněnských novinářů“, zemřel v roce 1928.

Jiří Jaro